|
|
Historie farnosti Stráž nad Nežárkou v letech 1900 - 1950
HENDRYCH, Jiří
Práce se věnuje historii farnosti ve Stráži nad Nežárkou v uvedeném období let 1900-1950. Nosným tématem jsou počátky duchovní správy ve Stráži nad Nežárkou, které spadají do poloviny 14. století a dále se rozvíjí v průběhu staletí do roku 1900. Jsou zde popsány počátky školství, které zde souvisí s budějovickým biskupem J. V. Jirsíkem. Z 20. století jsou zde informace z obou světových předválečných, válečných i meziválečných období. Je zde popsán život majitelky zdejšího panství, operní pěvkyně Emy Destinnové. V práci je zpracovaná historie přestupů a výstupů z římsko-katolické církve v období mezi lety 1919-1941 a další informace z farnosti až do roku 1950. Teoretická část probíhala zejména sběrem dat z archívů a praktická jejich zpracováním a doplněním o informace z použité literatury a internetových zdrojů.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Českobudějovická katedrální kapitula v letech 1785-1883
ENDERLE, Jan
Práce se zabývá fungováním a strukturou katedrální kapituly v letech 1775-1883. Podstatná první polovina práce tak obsahuje historický kontext a proces zaloţení nejen kapituly při katedrálním chrámu svatého Mikuláše, ale i nově vytvořené českobudějovické diecéze. Ve druhé části práce pak najdeme souhrn událostí i činnosti lidí při kapitule, stejnějakokrátképředstaveníprvních čtyřčeskobudějovickýchbiskupů.
|
|
|
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
host ::
RSS.